Poslední císař Karel Rakouský (Jean Sévillia)

Na podzim 1916, uprostřed světové války, umírá císař František Josef po 68 letech vlády. Novým císařem se stává jeho prasynovec Karel. Mladý, devětadvacetiletý muž má jasný plán: co nejrychleji uzavřít mír a reformovat zkostnatělý stát. Zavádí zcela nový styl vlády, je vnímavý k sociálním problémům. Všechny jeho snahy však od počátku narážejí na překážky jak na straně protivníků, s nimiž se pokouší vyjednávat, tak na straně spojeneckého (a bojechtivého) Německa. O dva roky později je vše ztraceno: podunajská monarchie se po prohrané válce rozpadá a Karel se musí vzdát moci. Ještě dvakrát se pokusí získat alespoň uherskou korunu; neúspěšně. Nakonec skončí s celou rodinou na ostrově Madeira, víceméně v internaci a takřka bez prostředků. O tři roky později, v pouhých 34 letech, umírá. V roce 2004 ho papež Jan Pavel II. prohlásí za blahoslaveného; zdůrazňuje jeho tragický osud, lásku k míru a spravedl-nosti i jeho pokoru.
Pro českého čtenáře je na knize přitažlivé především to, že hlavního protagonistu líčí z po-hledu nezainteresované osoby. Francouzskému historikovi jsou lhostejné nacionalistické postoje jednotlivých národů monarchie, pouze konstatuje, že existují. O to víc může podtrhnout Karlův způsob myšlení a jeho činy, které nám školní hodiny dějepisu většinou zatajily.